Celým legislativním procesem prošla tzv. velká novela zákoníku práce. Po Poslanecké sněmovně a Senátu poslední nutný krok udělal prezident republiky, když novelu podepsal dne 17. 6. 2020. Jedná se o poměrně významnou novelu, která se připravovala na ministerstvu práce a sociálních věcí tři roky a je také výsledkem dohody sociálních partnerů. Novela má dvojí účinnost, některá ustanovení nabývají účinnosti dne 30.7.2020, některá, ta významnější, dne 1.1.2021.
1/5
Za nejvýznamnější změnu lze považovat systémovou změnu ve výpočtu nároku zaměstnance na dovolenou. Od dosavadního vyjádření nároku na dovolenou v pracovních dnech se od ledna 2021 přechází na vyjádření nároku na dovolenou v hodinách. Nová úprava by měla být spravedlivější v tom, že odstraní dosavadní nerovnost, kdy zaměstnanci se stejnou délkou stanovené týdenní pracovní doby mají přesto ve výsledku různě dlouhou dovolenou v závislosti na rozvržení jejich týdenní pracovní doby. Dojde tedy ke zjednodušení a zpřesnění výpočtu nároku na dovolenou a nastavení rovných podmínek pro její čerpání všemi zaměstnanci.
2/5
Novela zavádí nový institut, a to sdílené pracovní místo. Bude to možno za situace, kdy dva nebo více zaměstnanců se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou budou sdílet jedno pracovní místo. Pracovní místo tedy bude obsazeno celou stanovenou pracovní dobu dvěma nebo více zaměstnanci, kteří se na pracovním místě budou střídat při naplnění své kratší pracovní doby. Součet kratších pracovních úvazků všech sdílejících zaměstnanců tedy musí činit stanovenou týdenní pracovní dobu, která je dle zákoníku práce nejvýše 40 hodin týdně. Zaměstnanci si sami mezi sebou budou rozvrhovat svoji pracovní dobu. Podmínkou pro uplatnění sdíleného pracovního místa bude písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a každým dotčeným zaměstnancem.
3/5
Dochází též ke změně v oblasti náhrady škody, konkrétně u jednorázového odškodnění pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Od ledna 2021 se tato jednorázová náhrada zvyšuje z dosavadních 240 tisíc korun a 40 tisíc korun na náklady za pomník na 20 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za I. až III. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, což by dnes představovalo částku kolem 720 tisíc korun. U nákladů za pořízení pomníku se bude jednat o 1,5 násobek této průměrné mzdy.
4/5
K dalším úpravám dochází v oblasti doručování písemností. Zaměstnavatel bude doručovat písemnost zaměstnanci na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil, tedy nikoliv již do místa „kdekoliv jej zastihne“. To samozřejmě předpokládá odpovědnost zaměstnance za písemné oznámení zaměstnavateli své doručovací adresy. Dochází též k prodloužení úložní lhůty u poskytovatele poštovních služeb v případě doručování zaměstnanci do vlastních rukou, a to z 10 na 15 dní.
5/5
V neposlední řadě se od 30. 7. 2020 ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) při skončení dohody o provedení práce s výjimkou dohod, které podléhají odvodům na nemocenské pojištění (odměna u DPP je sjednána vyšší než 10 tisíc korun v příslušném kalendářním měsíci).
