Nejčastější dotazy

V případě, že se stanu předsedou základní organizace, budu nějak chráněn, například před výpovědí ze strany zaměstnavatele?

Zákoník práce poskytuje ochranu před propuštěním zaměstnance, který je zároveň členem orgánu odborové organizace, spočívající v tom, že v době jeho funkčního období a 1 rok po jeho skončení musí zaměstnavatel před doručením výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Musí jít o člena orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele, který je oprávněn dle stanov jednat jejím jménem.

Jestliže zaměstnavatel o předchozí souhlas nepožádá, jsou výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru neplatné. Neplatnost může konstatovat pouze soud. Odborová organizace má ode dne doručení žádosti zaměstnavatele o předchozí souhlas 15 dní na to, aby se k žádosti vyjádřila. Pokud se v této lhůtě nevyjádří, považuje se to za souhlas. Jestliže odborová organizace souhlas odmítne udělit, a zaměstnavatel přesto k výpovědi či okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupí, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné. Pokud však soud ve sporu o neplatnost skončení pracovního poměru shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. Žalobu na neplatnost skončení pracovního poměru musí k příslušnému soudu podat zaměstnanec.

Může mi zaměstnavatel nařídit přesčasy, a pokud ano, v jakém rozsahu?

Ano, zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci nařídit přesčasovou práci. Musí to být ale jen z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento limit může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto vyrovnávací období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Kdy musí být zaměstnanec seznámen s harmonogramem směn v daném měsíci, a jak dlouho předem?

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Tato povinnost zaměstnavatele se vztahuje jak k nerovnoměrně, tak k rovnoměrně rozvržené pracovní době.

Mám právo na návštěvu lékaře v pracovní době?

Pro návštěvu lékaře v pracovní době zaměstnance musí být splněno několik zákonných podmínek. Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Pokud by vyšetření nebo ošetření bylo provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy však přísluší pouze za dobu, jako by šlo o vyšetření či ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení. Za dobu nezbytně nutnou se považuje cesta k vyšetření, samotné vyšetření a cesta zpět. Překážku v práci a dobu jejího trvání je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli.

Co mám dělat, když mi nevyhovuje pracovní oblečení, které jsem dostal od zaměstnavatele?

Případy, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům oblečení, jsou dva. Oblečení zaměstnavatel vydává zaměstnancům z důvodů poškození zdraví, dále jako ochranu před působením chladu a před nadměrným znečištěním a z hygienických důvodů. To jsou osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Zaměstnavatelé musí mít zpracovanou směrnici s vyhodnocením rizik právě pro účely vydávání OOPP. Je povinností zaměstnance na práce a činnosti, které jsou uvedeny ve směrnici, OOPP používat. Druhým důvodem poskytování oblečení je „jednotné pracovní oblečení“. Zde zaměstnavatel vyžaduje, aby zaměstnanci nosili oděv stejného střihu a barvy z důvodů estetických a propagačních. Zaměstnanci mají povinnost toto oblečení nosit a přizpůsobit se barvě, střihu, logu nebo vzoru oblečení. Možné je pouze řešení velikosti.

Pracuji v obchodě s prodejní plochou nad 200 m². Musím si napracovat volno o vybraných státních svátcích, kdy je zavřeno?

Provozní zaměstnanci v řetězcích zpravidla pracují v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby (směnný provoz). Rozvrh pracovní doby určuje zaměstnavatel. Na stanovenou týdenní pracovní dobu, která činí maximálně 40 hodin týdně, se v průměru zaměstnanci dostanou až po uplynutí takzvaného vyrovnávacího období, které je dle zákoníku práce nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (nebo může být v kolektivní smlouvě sjednáno až 52 týdnů po sobě jdoucích). Pokud zaměstnavatel nenaplánuje zaměstnanci směnu na svátek, kdy má být podle zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě zavřeno, svůj fond pracovní doby odpracuje v jiné dny dle svého rozvrhu směn. Tato situace se v žádném případě nedá označit za „napracování“ svátku, neboť zaměstnanec neodpracuje nic nad rámec svého fondu pracovní doby.

Existuje ze zákona placené volno pro odborovou činnost?

Odborová organizace se považuje za zástupce všech zaměstnanců zaměstnavatele, u kterého působí. Zákoník práce považuje činnosti související se zastupováním zaměstnanců ve smyslu pracovněprávních předpisů za jiný úkon v obecném zájmu.

Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku náleží k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace, pokud vykonává činnosti jako zástupce zaměstnanců ve smyslu zákoníku práce. Jsou to případy, kdy dochází k realizaci konkrétních oprávnění daných odborovým organizacím zákonem či sjednáním v kolektivní smlouvě. Jde například o účast při jednáních se zaměstnavatelem včetně kolektivního vyjednávání, projednávání výpovědí či okamžitých zrušení pracovního poměru, náhrad škod požadovaných po zaměstnancích, projednávání pracovních úrazů a podobně.

Pracovní volno bez náhrady mzdy pak přísluší členům odborové organizace k výkonu tzv. jiné odborové činnosti, což je činnost, která nesouvisí se zastupováním všech zaměstnanců dle zákoníku práce nebo kolektivní smlouvy. Jde o vnitroodborové záležitosti, jakými jsou schůze, konference, sjezdy, organizace a účast na demonstracích, mítincích a jiné. Ze zákona při těchto činnostech tedy nenáleží náhrada mzdy, lze ji však sjednat v kolektivní smlouvě.

Za jiný úkon v obecném zájmu se považuje též účast na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody zaměstnavatele. Právo na toto pracovní volno má každý zaměstnanec, který je pozván na školení, které pořádá odborová organizace bez ohledu na odborovou organizovanost. Při účasti na tomto školení mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Mají odbory právo provádět u zaměstnavatele kontrolu bezpečnosti práce?

Podle zákoníku práce mají odborové organizace právo vykonávat u jednotlivých zaměstnavatelů kontrolu stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly. Kromě orgánů základní odborové organizace mají toto právo dále svazoví inspektoři bezpečnosti práce Odborového svazu pracovníků obchodu.

Kontrola se řídí kontrolní osnovou, kde jsou zejména následující oblasti:

  • vedení evidence a dokumentace pracovních úrazů a jejich odškodňování,
  • poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
  • školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a ověřování jejich znalostí,
  • zdravotní způsobilost zaměstnanců k práci a zajišťování pracovnělékařských služeb,
  • organizování prověrek BOZP a kontrolní činnost zaměstnavatele,
  • vedení dokumentace vyhledávání rizik a dokumentace o kategorizaci prací,
  • provádění revizí a kontrol technických zařízení,
  • stav pracovišť a pracovního prostředí.

Provedená kontrola je projednána se zaměstnavatelem, je vyhotoven zápis a jsou stanoveny termíny k odstranění zjištěných závad.

Na které zaměstnance se vztahují bezpečnostní přestávky?

Tato problematika je poměrně široká a vztahuje se na ni řada předpisů právního i technického charakteru. Zaměstnavatel musí poskytnout bezpečnostní přestávku podle zvláštních předpisů, která se započítává do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, započítává se i přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

Bezpečnostní přestávky jsou upraveny také v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti včetně ochrany zdraví zaměstnanců bezpečnostními přestávkami.

Nařízení vlády stanoví podmínky ochrany zdraví při zátěži teplem a chladem, celkovou nebo lokální fyzickou zátěží, prašností, obtížnými pracovními polohami, ruční manipulací s břemeny, monotónní prací a podobně. Uvedený předpis upřesňuje u jednotlivých pracovních podmínek, zda je již překročen určitý limit pro stanovení bezpečnostních přestávek či nikoliv.

V podmínkách práce v obchodě se může objevit nárok na bezpečnostní přestávku při zátěži v obtížných klimatických podmínkách, při fyzické zátěži a nejčastěji při práci se zrakovou zátěží. V tomto případě musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance práce přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Méně časté při práci v obchodě jsou přestávky v hluku, které upravuje nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

S čím mě musí seznámit zaměstnavatel v rámci školení BOZP?

Zákoník práce obecně stanoví, že zaměstnavatel musí seznámit zaměstnance s těmito oblastmi:

  • riziky práce podle materiálu vyhodnocení rizik, který musí mít zaměstnavatel zpracovaný,
  • do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,
  • používání osobních ochranných pracovních prostředků,
  • poskytovateli pracovnělékařských služeb (dříve používaný výraz „závodní lékař“) a s tím souvisí informace o lékařských prohlídkách a případném očkování, kterému se zaměstnanec musí podrobit.

Při určitém počtu osob a v závislosti na prováděné činnosti je zaměstnavatel také povinen proškolit osoby, které budou na pracovišti organizovat poskytnutí první pomoci.

Seznámení s riziky práce je pak ještě třeba rozvést do podrobnějších osnov, které se týkají pokynů zaměstnavatele k pracovním postupům a seznámení s návody od výrobců k jednotlivým technickým zařízením. V oblasti obchodu to jsou zejména mechanizační manipulační prostředky, obsluha nářezových strojů, úklidových strojů, zdvihacího zařízení, pokyny pro práci v chladicích a mrazicích boxech, ruční manipulace s materiálem a podobně. Zaměstnanci také musí být upozorněni na práce a činnosti, které nesmějí vykonávat, a na prostory, kam mají zákaz vstupu.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnance proškolit i při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, stejně jako pro práce, které vyžadují zvláštní odborné školení (svářeči, řidiči speciálních vozidel, topiči a další).

Jak mohu co nejrychleji ukončit pracovní poměr na dobu neurčitou?

Nejrychlejším způsobem je uzavření písemné dohody o skončení pracovního poměru k datu, na kterém se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel musí s dohodou souhlasit, musí tedy připojit svůj podpis. Pokud zaměstnavatel s dohodou nesouhlasí, nezbývá než dát písemnou výpověď z pracovního poměru, doručit ji zaměstnavateli a pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení.

Jak mohu co nejrychleji ukončit pracovní poměr, když jsem ve zkušební době?

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se řídí § 66 zákoníku práce. Podmínkou je, aby písemné vyhotovení zrušení pracovního poměru bylo zaměstnavateli doručeno ještě ve zkušební době, nikoliv až po ní. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Po uplynutí zkušební doby zbývá pouze možnost skončení pracovního poměru dohodou, se kterou musí zaměstnavatel souhlasit. Pokud by zaměstnavatel s dohodou nesouhlasil, zbývá zaměstnanci možnost podat výpověď z pracovního poměru s tím, že musí dodržet dvouměsíční výpovědní dobu.

Nedoporučujeme svévolně ukončit pracovní poměr tzv. ze dne na den, neboť se tím zaměstnanec vystavuje riziku odpovědnosti za případnou škodu, která by zaměstnavateli mohla vzniknout v důsledku nenadálé absence v práci. V tomto případě by ani škoda nebyla limitovaná do výše 4,5 násobku průměrného výdělku a zaměstnavatel by mohl požadovat náhradu škody ve skutečné výši, neboť by šlo o škodu způsobenou úmyslným jednáním.

Jakým způsobem se ukončuje pracovní poměr zaměstnance v případě uznání nemoci z povolání?

Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání a zaměstnavatel se s ním nedohodne na zařazení na jinou práci, vyhovující jeho zdravotnímu stavu, může mu zaměstnavatel dát z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru. Výpověď je dvouměsíční a po skončení pracovního poměru náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Musí zaměstnavatel proškolit zaměstnance v oblasti první pomoci?

V oblasti poskytování první pomoci současné znění zákoníku práce stanovuje, kdy a v jakých případech je zaměstnavatel povinen zajišťovat školení a ostatní podmínky, tedy obsah kurzů, jejich četnost, vedení příslušné dokumentace a ověřování znalostí.

Proškolení v první pomoci se týká všech zaměstnanců bez ohledu na jejich profesi. Pro všechny je tedy vhodné zmínit základní informace o první pomoci ve vstupním školení. Kvalifikovanější proškolení některých zaměstnanců tak, aby byla zajištěna první pomoc na konkrétních pracovištích, je třeba řešit s poskytovatelem závodních preventivních lékařských služeb a zakotvit do vnitřních předpisů zaměstnavatele. Žádný obecný předpis přesně nespecifikuje rozsah školení první pomoci na různé druhy prací.

Různé profese představují pro zaměstnance různá rizika, která jsou dle charakteru provozu větší či menší vzhledem k charakteru práce. Rozsah a interval školení zaměstnavatel určuje ve spolupráci s poskytovatelem závodní preventivní lékařské péče, se kterým má v této oblasti uzavřenu smlouvu.

V případě zdolávání mimořádných událostí zákoník práce určuje výslovnou povinnost zaměstnavatele „zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci“. Aby mohl zaměstnavatel tuto zákonnou povinnost splnit, musí předem zajistit vyškolení těchto zaměstnanců.

Mohu odmítnout jet na pracovní cestu?

Podle zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Tato dohoda může být součástí ujednání v pracovní smlouvě, může však být učiněna i ústně. Lze ji dovodit také z jednání zaměstnance a zaměstnavatele, když například zaměstnavatel navrhne zaměstnanci vyslání na určitou pracovní cestu a zaměstnanec ji bez námitek vykoná.

Kdy jde o pracovní úraz – pouze při výkonu práce, nebo i například při převlékání v šatně?

Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt, jestliže k nim došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů:

  • při plnění pracovních úkolů,
  • v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů,
  • pro plnění pracovních úkolů.

Poškozením zdraví je jak tělesné zranění, tak i psychická porucha. Pro zjištění skutečnosti, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly, není rozhodující jeho motiv či pohnutka, ale to, zda bylo jeho jednání z hlediska věcného, místního a časového objektivně konáno pro zaměstnavatele. Za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou považovány ty, které jsou k výkonu práce potřebné, během práce obvyklé, úkony nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.

Úraz utrpěný při převlékání v šatně ještě před začátkem pracovní doby – která se počítá do evidence pracovní doby – je tedy úraz pracovní i pro účely jeho odškodnění. Důležité je, aby přítomnost zaměstnance byla řádně zaznamenána v evidenci docházky.

Musím navštěvovat firemního lékaře, když mám svého praktického

Pro pracovní účely, jako jsou vstupní, výstupní a periodické lékařské prohlídky, prohlídky stanovené pro speciální profese (například svářeči, topiči, řidiči) a prohlídky při podezření, že zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost např. po závažném úrazu nebo onemocnění, má zaměstnanec povinnost navštívit poskytovatele lékařských služeb, tedy firemního lékaře, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu. V případě, kdy jsou zaměstnanci zařazeni do kategorie prací I., může zaměstnavatel uzavřít smlouvu i s praktickým lékařem. U ostatních vyšetření, prohlídek či onemocnění je každému zaměstnanci ponechána svobodná volba lékaře.