Senioři a další lidé vyžadující péči jsou nejvíce ohrožení pandemií nového koronaviru. Na všech zaměstnancích a zaměstnankyních domovů pro seniory i na těch, kteří pomáhají starým lidem v jejich domovech, leží velká odpovědnost. Současná krize ale nesmí vést ke zhoršení pracovních podmínek pečujících. Situace se rychle mění a vláda neustále schvaluje nová nařízení, která se dotýkají také pečujících. Připravili jsme proto odpovědi na otázky, které nejčastěji pokládají zaměstnanci domovů pro seniory a dalších sociálních služeb.
Může nás v případě uvalení karantény na domov pro seniory uzavřít zaměstnavatel na 14 dní na pracovišti? Jak budou zajištěny pracovní podmínky v krizovém režimu?
Pro případ karantény platí doporučený postup č. 6/2020 Ministerstva práce a sociálních věcí a doporučení Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Poskytovatelé služeb mají podle nich připravit seznam zaměstnanců, kteří vyjádří ochotu v případě karantény zařízení setrvat v krizové službě 24/7 po dobu 14 dnů. Práce v tomto krizovém režimu nemůže být nařízena, zaměstnanci se pro ni mohou rozhodnout pouze dobrovolně za předem dohodnutých podmínek se zaměstnavatelem.
I v tomto nouzovém režimu samozřejmě platí zákoník práce, tedy maximální délka směny je 12 hodin, minimální odpočinek mezi směnami 11 hodin se zákonnými výjimkami, limity přesčasové práce apod.
V případě, že zaměstnanec přistoupí na variantu pobývat v domě, kde je karanténa, je nutné mu zajistit ubytování, stravu a odpovídající hygienické podmínky včetně ochranných prostředků, tedy i oblečení. Toto je nutné dotčeným zaměstnancům naprosto jasně sdělit, pokud by uvažovali o souhlasu, aby v tomto okamžiku měli k dispozici všechny potřebné informace.
V případě, že se objeví nákaza na pracovišti (v domově seniorů) a hrozí, že jsem nakažená, co mám dělat?
V této situaci byste měla neprodleně volat na krajskou hygienickou stanici a nechat se testovat na přítomnost viru COVID-19. Buď vám bude nařízena domácí karanténa a léčba, nebo hospitalizace. Vše by se potom řešilo s praktickým lékařem po telefonu s pomocí eNeschopenky, měla byste následovat jeho rady. V případě domácí karantény z důvodu nakažení virem COVID-19 byste pobírala 60% mzdy. Lze se také domluvit se zaměstnavatelem na dovolené. Zaměstnavatel nemůže nařídit, abyste pracovala v domově seniorů, nebo tam dokonce byla zavřená během karantény. Když se prokáže, že nakažená nejste a domov seniorů se uzavře na 14 denní karanténu, platí to, že bez vašeho dobrovolného souhlasu vás nikdo nemůže nutit zůstat v práci. V případě, že souhlasíte s uzavřením se v domově seniorů, tak platí zákoník práce, viz výše.
Zaměstnavatel nám oznámil, že si máme sehnat sami ochranné prostředky (roušky a respirátory), případně si je vyrobit. Je to v pořádku?
Je povinností zaměstnavatele, aby vybavil zaměstnance příslušnými ochrannými prostředky s ohledem na riziko konkrétní práce. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, má zaměstnanec právo (nikoli povinnost) výkon práce odmítnout. Toto je ovšem krajní řešení. Vzhledem k závažnosti situace (nouzový stav) a k objektivní skutečnosti obecného nedostatku ochranných pomůcek – zejména roušek – doporučujeme využít domácí výroby roušek nebo dodávek od dobrovolníků. A prosíme zaměstnance, aby pokud možno práci neodmítali.
Může vedení měnit rozvrh směn na poslední chvíli? Běžně volají pečovatelky do práce těsně před směnou, když jim chybí personál.
Zaměstnavatel nemůže bez souhlasu zaměstnankyně změnit harmonogram ze dne na den. Změna v rozvrhu je možná dva týdny předem. Pokud by měl být rozvrh směn měněn v době kratší než dva týdny předem, lze to jedině na základě dohody se zaměstnancem. Tato dohoda nemusí být písemná, stačí e-mailem nebo ústně. Pokud se zaměstnanec nedostaví na směnu změněnou jednostranně zaměstnavatelem, aniž byly prokazatelně splněny uvedené podmínky, nelze to považovat za porušení pracovní kázně. Zde opět poprosíme, pokud je to v tomto období stavu nouze možné, netrvat na uvedené dvoutýdenní lhůtě a řešit rozvrh směn operativně dohodou.
Abychom se stihli postarat o množství klientů, když je nedostatek pečovatelek, tak pracujeme hodně přesčas.
Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit přesčas maximálně 8 hodin v každém týdnu a maximálně 150 hodin za rok. V pracovní nebo jiné smlouvě se může zaměstnanec dohodnout, že souhlasí s nařizováním tzv. nadlimitní práce přesčas. Celkový rozsah práce přesčas (nařízené i dohodnuté) nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě může být toto období vymezeno až na 52 týdnů po sobě jdoucích.
ANKETA O PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH PEČUJÍCÍCH A POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSekmM73wqsKPtmdg8enD_GwGytJs_y8xwnx4iIz98rkGXXXCA/viewform
spolupracovníci UZO (COZZ)
Anastazie Molozina
Václav Drozd
Tři požadavky pečujících ke zvládnutí krize apelují na vládu, aby nezapomínala na pracovníky v sociálních službách
Už víc než 400 lidí, převážně zaměstnanců pečovatelských a sociálních služeb, podepsalo otevřený dopis s požadavky ke zvládnutí krize umístěný na webu vprvnilinii.cz. Dopis v úterý 21. dubna pošle prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Renáta Burianová ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové a ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Zaměstnanci v pomáhajících profesích v něm požadují:
- Přednostní testování pracovníků v přímé péči, klientů, ale také dalšího personálu pobytových zařízení i terénních sociálních služeb na COVID-19.
2. Zajištění pravidelné dodávky ochranných a desinfekčních prostředků.
3. Mimořádné finanční ohodnocení velmi obětavé, fyzicky a psychicky náročné práce všech zaměstnanců domovů pro seniory a podobných zařízení ze strany státu. Stávající příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši 10 procent hodinové sazby minimální mzdy náleží ze zákona pouze zaměstnancům, kteří by přistoupili na výkon práce v režimu 24 hodin, 7 dní v týdnu bez možnosti opustit objekt zaměstnavatele.
„Čekají nás velmi náročné týdny a měsíce, kdy se budeme ze všech sil snažit ochránit naše blízké. Potřebujeme veškerou dostupnou podporu, vybavení i finance, abychom mohli zabránit šíření viru mezi zranitelné lidi. Mnozí z nás pracují za velmi nízkou mzdu v náročných podmínkách a riskují vlastní zdraví,“ píše se v dopise.
„Za mimořádně náročnou a rizikovou práci si zaslouží příplatky a lepší zajištění bezpečnosti práce musí být samozřejmostí. Chceme také upozornit na to, že přednostní testování a příplatky by se měly týkat také sociálních pracovnic a pečovatelek v terénu, nejen v pobytových zařízeních. Terénní služby není možné uzavřít do karantény,” říká terénní pracovník odborů Václav Drozd.
Kontakt:
Václav Drozd, 733 547 040
