2/3 Uvolnění odborového funkcionáře pro výkon odborové činnosti
„Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout jednomu (dvěma, třem…) členovi/člence orgánu odborové organizace pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace, a to v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (poloviny stanovené týdenní pracovní doby, hodin týdně, měsíčně…). Odborová organizace se zavazuje zaměstnavateli bezodkladně sdělit, který člen/členka (kteří členové/členky) odborového orgánu bude takto uvolněn. Odborová organizace zaměstnavateli bezodkladně sdělí případnou změnu v osobě uvolněného člena/členky odborového orgánu.“
Komentář:
Výkon odborové činnosti považuje § 203 zákoníku práce za překážku v práci na straně zaměstnance pro jiný úkon v obecném zájmu. Zákoník práce rozlišuje dva druhy odborové činnosti. První je výkon funkce člena orgánu odborové organizace podle zákoníku práce (například projednání se zaměstnavatelem, účast na jednání, kde zaměstnavatel informuje odborovou organizaci, kolektivní vyjednávání, kontroly BOZP apod.), a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku dle § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce. Druhý je výkon tzv. jiné odborové činnosti, zejména účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech odborové organizace, a to bez náhrady mzdy dle § 203 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Aby odborová činnost mohla být vykonávána zodpovědně, je potřeba mít k výkonu této činnosti k dispozici větší časový prostor, kterého se většinou odborovým funkcionářům nedostává, a to z důvodu plnění nezbytných pracovních povinností. Kolektivní smlouva proto může být ideálním prostředkem pro sjednání možnosti uvolnění odborového funkcionáře pro výkon odborové činnosti. Bohužel v současné době je toto ujednání v kolektivních smlouvách ojedinělé.
