Není to poprvé, kdy se někdo „opřel“ do výdělků v obchodě. Jednou jde o kolegy ze školství, podruhé jsme trnem v oku pro změnu zástupcům akademické obce. Proč? Místo toho, aby se snažili dosáhnout nejlepších výsledků ve svém oboru, to znamená vyjednat co nejvyšší platy, podivují se nad tím, jak je možné, že v obchodních řetězcích dosahuje hrubá mzda až 28 tisíc korun. Opravdu zvláštní taktika vyjednávání! Současná úroveň odměňování v oblasti obchodu nespadla z nebe, ale je výsledkem mnohdy obtížného vyjednávání se zaměstnavateli. V době, kdy se mzdy v obchodě pohybovaly na úrovni příjmové chudoby, nikoho tento fakt v podstatě nezajímal a nikdo zaměstnance obchodu nelitoval a tito zůstávali ve svém boji o lepší mzdy osamoceni.
Srovnávat profese v podnikatelské sféře a státní správě podle mne dost dobře nejde. My v obchodě již delší dobu usilujeme o návrat tradičního řemesla se vším všudy, například i s dovedností rychlého počítání „z hlavy“ a milou obsluhou, kterou dnes známe spíše už jen z filmů.
Když se nám obor prodavač podaří zatraktivnit pro generaci, která přichází ze základní školy, a všichni nebudou chtít být „ajťáci“ či manažeři, budeme mít vyhráno. Prodavač je krásná profese a já o tom něco vím. Ráda bych o tom přesvědčila i rodiče školáků, protože ti hrají při volbě povolání dětí nejdůležitější roli.
Prosím Vás všechny, kteří se tak hrdinně „opíráte“ o mzdy prodavačů, běžte si to zkusit anebo doporučuji být silnějším vyjednavačem s argumenty a ne pouze opakovaně dehonestovat práci prodavačů.
Renáta Burianová, předsedkyně OSPO